Kartouzská kočka

Faktem je, že už v 16. století existují zmínky o modrých krátkosrstých kočkách, které se vyskytovaly jak v Římě, tak ve Francii, a v 18. století se název kartouzská kočka pravidelně objevuje v různých knihách a článcích, když se hovoří o modrých krátkosrstých kočkách z Paříže. Pravděpodobně tyto kočky pocházejí z izolovaného kopcovitého kraje ve Francii, nazývajícího se „Grand Chartreuse“. V této oblasti je už od 11. století usazen Řád kartouzských mnichů, v jejichž klášteře se už od nepaměti chovaly modré kočky. Toto plemeno je dodnes oblíbené obzvláště ve Francii a Belgii.
 

Charakteristika plemene Kartouzská kočka

Klidná kočka vhodná k dětemKartouzská kočka je středně velká až velká, osvalená a mohutně stavěná kočka a zejména kocouři působí robustním dojmem.

Kartouzské kočky mají vysoké nohy a relativně velké tlapky. Většina koťat má při narození na srsti slabý náznak kresby, který pomalu mizí, jak kotě dospívá. Kočka je dospělá, teprve když je jí asi rok a půl.

Kartouzská kočka má dvojitou lesklou srst s lehce vlnitou podsadou. Srst nesmí přiléhat, ale odstává od těla a je na omak jemná. Povoleny jsou všechny odstíny modré od světle modrošedé po tmavě modrošedou, ale přednost se dává kočkám se světle modrošedou srstí.
 

Co byste měli vědět, než si Kartouzskou kočku pořídíte?

V hrubých rysech se charakter kartouzské kočky shoduje s charakterem britské krátkosrsté kočky. Kartouzská kočka je přátelská, dobře naladěná kočka vyrovnané a klidné povahy. Dobře se snáší s jinými kočkami, ale i se psy vychází bez problémů.

Kočky tohoto plemene jsou skvělými kamarády pro děti, protože zřídkakdy vytahují drápky, pokud se jim něco nelíbí – spíše samy od sebe vyhledají klidnější místo.

Pokud vlastníte kartouzskou kočku jako domácího mazlíčka, nemusíte být akutně celé dny doma, na druhou stranu pořád se jedná o živého tvora a jako každé zvíře bude jistě ráda, když bude mít alespoň část dne společnost. Pokud jste doma opravdu málo, zvažte pořízení dvou koček.

Kartouzské kočky si rády hrají a šplhají, ale nejsou tak aktivní jako některá jiná krátkosrstá plemena. Svůj jemný hlas používají jen zřídkakdy.

Kartouzská kočka vyžaduje relativně málo péče o srst, za normálních okolností stačí, když srst jednou týdně vyčešete furminátorem. Ideální pomůckou pro snadné a rychlé odstraňování mrtvých a uvolněných chlupů v období línání je gumový kartáč, ale nepracujte příliš důkladně, abyste srst nepoškodili. Pokud je srst špinavá, můžete ji napudrovat (neparfémovaným a nemastným) mastkovým pudrem, který má tu vlastnost, že absorbuje nečistotu a přebytečný maz. Nechejte pudr působit a pak ho vykartáčujte, aby po něm v srsti nezbyly stopy.

Vnější zvukovody čistěte, pokud je to nutné, přípravkem určeným pro kočky.