Jak a kdy probíhá medobraní

Za svou celoroční péči je pro včelaře odměnou čas tzv. medobraní. Ve chvíli, kdy jsou plásty v nástavcích plné a většina buněk je zavíčkovaná, nastává správný čas pro těžbu medu. Vytočit se mohou i plásty, které jsou zavíčkované jen z jedné třetiny a med viditelné nevytéká.

K medobraní včelař potřebuje především funkční medomet a dostatečně velké nádoby na med. Vhodné jsou 25 kg nádoby, které se ještě dají vcelku dobře přenášet. Je-li vše připraveno může se včelař pustit do vytáčení. Nejdříve však musí plásty odvíčkovat pomocí odvíčkovací vidličky nebo speciálního nože.

Získání medu

 Med získáme, když do medometu vložíme rámky a z těch je pak otáčením koše a použitím odstředivé síly med vytlačen. Na základě velikosti chovu by se měl včelař rozhodnout jaký medomet je pro něj vhodný. Pro malé včelaře stačí medomet s ručním pohonem, kdežto pro velkovčelaře je lepší medomet s elektropohonem. U ručního medometu je třeba dodržovat konstantní rychlost, aby se nepoškodily plásty.

Aby včelař odstranil veškeré nečistoty z medu, měl by jej přecezovat přes hrubé síto. Na tom se i pozná kvalita medu. Teče-li med příliš rychle a tvoří se prohlubeň, obsahuje příliš mnoho vody. Takový med může zkvasit a je nepoužitelný. Lepší kvality je med, který je méně tekoucí.

Odběr medu

Nejlepší doba pro medobraní je před devátou hodinou ráno během pěkného počasí, kdy jsou včely ven z úlu a takto brzy ráno v medu nebude žádný denní přínos. Když se včelař chystá pustit do odběru plástu a do ometání, může namísto mateří mřížky použít výkluz. Ten se vláká na večer a druhý den se odjímá plást. Ty budou ve většině případů zbaveny včel. Budou však vychladlé a proto by se měli ohřát při teplotě přibližně kolem 30 °C.

Pláty lze ometat ručně nebo mechanicky. Vše záleží na velikosti chovu.