Hryzec (myš) vodní

Hryzec vodní, jak už napovídá jeho druhový název, obývá břehy vod, žije na vlhkých místech, zahradách, kde si hrabe rozsáhlé systémy nor. Vchody jejich nor často ústí pod hladinou. V Evropě je rozšířen po celém území s výjimkou jižních částí Francie, Portugalska, Španělska a Řecka. V Asii se vyskytuje na západě a na severu.
 

Charakteristika Hryzce vodního

Hryzec vodní má pevně stanovené teritorium, které se u samců obvykle táhne v délce 130 metrů podél břehu, u samic je poněkud menší. Vyhrabává si chodby a nory v březích vodních toků nebo rybníků. Velmi dobře plave, živí se podzemními částmi rostlin a může škodit na zahradách v okolí vod. Rychle se rozmnožuje, takže na některých místech bývá při přemnožení považován za škůdce. Ovšem je to obtížný úkol, protože se pastím většinou vyhýbá.

Hryzec vodní má délku těla 12–20 centimetrů, ocas je dlouhý 6,6 centimetru (ocas tvoří u tohoto druhu 2/3 délky těla). Ucho je velké 11–16 milimetrů, zadní tlapka je dlouhá 2,2–3,2 centimetru. Na zadní tlapce má jen pět mozolů (většina ostatních hrabošů jich má šest).

Hmotnost dospělého jedince je 60–200 gramů.

Hraboši bývají zpravidla tmavohnědí až černohnědí.

Výborně plave a potápí se. Je aktivní ve dne i v noci. I když neupadá do zimního spánku, neopouští přes zimu své nory, kde má zásoby potravy. Na zimu tedy shromažďuje zásoby potravy, případně se živí kořeny stromků v podzemí.

Mimo nejrůznější rostlinnou potravu s oblibou konzumuje tento hlodavec z čeledi myšovitých i kořenovou zeleninu, kořeny jabloní a jiných ovocných stromků.

Samice přivádí na svět třikrát až čtyřikrát ročně 5–6 mláďat.