Co jste nevěděli o propolisu

Slovo Propolis vzniklo z řečtiny a doslova znamená pro - před polis - město. Můžeme se také setkat s označením včelí tmel.

V dnešní uspěchané a přetechnizované době spousta z nás nachází oporu v přírodě a přírodních produktech. Propolis patří vyjma medu k nejznámějšímu a nejvyužívanějšímu včelímu produktu. V lidovém léčitelství má díky svým účinkům velice významnou roli.

Jde o přírodní látku obsaženou v těle rostlin. Rostlina jí potahuje zranitelné části (mladé výhonky, pupeny květů, listy) a chrání se tím před přírodními vlivy jako vítr, voda, vysušení, škůdci, nebo mechanické poškození.

 Čerstvý propolis je tuhý a barvou se liší na základě místa sběru tmelové pryskyřice a stáří. Škála barevnosti se pohybuje od hnědé po červenou, ale také může přecházet až do černé či zelenkavé. Chuť je terpentýnově hořká, vůně připomíná vanilin.

V úlu se díky vlhkosti a tmě velice snadno šíří infekce. V letních měsících tomu napomůže i vysoká teplota. Včely původně patřily mezi samotáře, ale jakmile se začaly seskupovat ve větší společenství, bylo zapotřebí zabezpečit je proti infekcím. Infekce se dovede rychle šířit, takže stačí nakazí-li se jediná včela. Sterilitu a ochranu před infekcemi dokáže zabezpečit právě propolis, na což se přišlo bakteriologickými testy. Proto ho také včely začaly využívat, když ho získají z pupenů stromů a rostlin produkující pryskyřičné látky. Spolu s vlastními biologickými látkami (výměšky hlavových žláz) pryskyřici zpracovávají. V úlech slouží propolis jako stavební a ochranný materiál. Tmel slouží i jako těsnění mezírek ve stěnách úlu, polep rámků, vystýlka a výztuž buněk plástů, upravují s jeho pomocí velikost česna – vletový otvor a obalují jím cizorodé předměty (např. těla mrtvých živočichů). Aby se v zimně snížili tepelné ztráty, tmelí včely na podzim svá obydlí.

Získat propolis ze včelstev není moc jednoduché. Musí se seškrabat ze stropu úlu a z rámků. Propolis nalezneme i ve voskových víčkách, kterými včely uzavírají buňky, což je důvod, proč se med i při dlouhém skladování nekazí. Máme-li však speciální pomůcky (např. rošty nebo síty) dá se s jejich pomocí vytěžit více propolisu. Co se kvality týče, nejlepší je po skončení hlavní snůšky. Během sezóny je možné získat 50 – 100 g propolisu. Po zatmelení se rošty či síta zchladí nebo zmrazí. Ztvrdnutím nebo zkřehnutím je propolis snazší pro oškrabání. Poté se musí propolis zbavit nečistot a vosku. Není však vhodné čistit ho pomocí plavení ve vodě či přetavováním. Může tím dojít ke ztrátám látek obsažených v propolisu.

Skladování propolisu je nejlépe v uzavřené nádobě nebo plastikových sáčcích na tmavém a chladném místě. Při správném skladování může mít propolis životnost až 5 let. Nejúčinnější je propolis uchovávaný ve vzduchotěsném prostředí.

Historie propolisu

Význam propolisu pro jeho účinky byl znám už ve Starověku. V Egyptě byl používán kněžími pro mumifikaci významných osobností. I v Řecku byl znám jeho význam pro zdravý životní styl. Aristotele postavil průhlednou boudu (úl), pro pozorovaní práce včel. Včely se však rozhodly chránit svá tajemství a stěnu vystavěly tmavě zbarvenou látkou (nejspíš propolisem). Tento jev je písemně zdokumentován. Během Napoleonova tažení v Evropě se propolis používal na ošetření ran.

Složení propolisu

Nedají se uvést přesné údaje složení propolisu, jelikož to se odvíjí od jeho původu, v němž můžou být značné rozdíly. Z některých oblastí se do propolisu mohou dostat nežádoucí látky jako např. dehet. Souhrnně se prokázalo 120 až 140 různých rostlinných látek, nemusí však být v propolisu obsaženy současně. Přesný vznik propolisu je však předmětem neustálých dohadů.

Orientačně se skládá z následujících látek:

1. Pryskyřice 50–60 %
2. Včelí vosk 30 %
3. Tříslovina 12 – 40 %
4. Makro a mikroprvky z popela 18 – 20 %
5. Balzámy a éterické oleje 10 %
6. Mechanické příměsi a pyl 5%

Vedle těchto základních složek obsahuje propolis:

1. Skořicový alkohol, kyselinu skořicovou
2. Vitamíny – B1 (thiamin), vitamin PP (kyselina nikotinová), provitam A
3. Minerální látky – železo, hliník, vápník, křemík, mangan a jiné
4. V propolisu se mohou vyskytnout také flavonoidy, které posilují imunitu. Proto je propolis tak účinný v boji s bakteriemi, plísněmi a viry.
5. Obsahuje kyselinu ferulovou, která má antibakteriální účinky

Podle nejnovějších výzkumů a nejnovějších výrobků je možné, že odstraněním esterů kyseliny kávové z propolisu, by se odstranili látky, které mají vliv na jeho alergické účinky.

Při teplotách pod 15 °C je tvrdý a křehký, ale přes 30 °C je měkký, pryskyřicové konzistence. Bod tání je různý a závisí na rostlinném původu propolisu, bývá však v rozmezí 70 °C až 100 °C, vždy je ale vyšší než bod tání vosku.

Propolis nejde ve vodě téměř rozpustit. Dá se ale dobře rozpustit v tuku rozpouštějících rozpouštědlech (aceton nebo chloroform – pro člověka špatně snesitelný). Pokud byste rádi vyráběli propolisový roztok k lidské spotřebě v podobě tinktury, doporučujeme použít etylalkohol v 70 % koncentraci.

Využití propolisu

Propolis se používá:

1. Ve včelařství
2. V kosmetickém průmyslu – výroba krémů, pleťových vod, vlasové kosmetiky, mýdla, sprejů
3. Při výrobě hudebních nástrojů a restaurátorství – lakování
4. V potravinářském průmyslu – V Japonsku se využívá ke konzervaci potravin např. pro hluboce zmražené ryby
5. K výrobě amuletů
6. Ve veterinární medicíně