Co jste nevěděli o propolisu

Slovo Propolis vzniklo z řečtiny a doslova znamená pro - před polis - město. Můžeme se také setkat s označením včelí tmel.

V dnešní uspěchané a přetechnizované době spousta z nás nachází oporu v přírodě a přírodních produktech. Propolis patří vyjma medu k nejznámějšímu a nejvyužívanějšímu včelímu produktu. V lidovém léčitelství má díky svým účinkům velice významnou roli.

Jde o přírodní látku obsaženou v těle rostlin. Rostlina jí potahuje zranitelné části (mladé výhonky, pupeny květů, listy) a chrání se tím před přírodními vlivy jako vítr, voda, vysušení, škůdci, nebo mechanické poškození.

 Čerstvý propolis je tuhý a barvou se liší na základě místa sběru tmelové pryskyřice a stáří. Škála barevnosti se pohybuje od hnědé po červenou, ale také může přecházet až do černé či zelenkavé. Chuť je terpentýnově hořká, vůně připomíná vanilin.

V úlu se díky vlhkosti a tmě velice snadno šíří infekce. V letních měsících tomu napomůže i vysoká teplota. Včely původně patřily mezi samotáře, ale jakmile se začaly seskupovat ve větší společenství, bylo zapotřebí zabezpečit je proti infekcím. Infekce se dovede rychle šířit, takže stačí nakazí-li se jediná včela. Sterilitu a ochranu před infekcemi dokáže zabezpečit právě propolis, na což se přišlo bakteriologickými testy. Proto ho také včely začaly využívat, když ho získají z pupenů stromů a rostlin produkující pryskyřičné látky. Spolu s vlastními biologickými látkami (výměšky hlavových žláz) pryskyřici zpracovávají. V úlech slouží propolis jako stavební a ochranný materiál. Tmel slouží i jako těsnění mezírek ve stěnách úlu, polep rámků, vystýlka a výztuž buněk plástů, upravují s jeho pomocí velikost česna – vletový otvor a obalují jím cizorodé předměty (např. těla mrtvých živočichů). Aby se v zimně snížili tepelné ztráty, tmelí včely na podzim svá obydlí.

Získat propolis ze včelstev není moc jednoduché. Musí se seškrabat ze stropu úlu a z rámků. Propolis nalezneme i ve voskových víčkách, kterými včely uzavírají buňky, což je důvod, proč se med i při dlouhém skladování nekazí. Máme-li však speciální pomůcky (např. rošty nebo síty) dá se s jejich pomocí vytěžit více propolisu. Co se kvality týče, nejlepší je po skončení hlavní snůšky. Během sezóny je možné získat 50 – 100 g propolisu. Po zatmelení se rošty či síta zchladí nebo zmrazí. Ztvrdnutím nebo zkřehnutím je propolis snazší pro oškrabání. Poté se musí propolis zbavit nečistot a vosku. Není však vhodné čistit ho pomocí plavení ve vodě či přetavováním. Může tím dojít ke ztrátám látek obsažených v propolisu.

Skladování propolisu je nejlépe v uzavřené nádobě nebo plastikových sáčcích na tmavém a chladném místě. Při správném skladování může mít propolis životnost až 5 let. Nejúčinnější je propolis uchovávaný ve vzduchotěsném prostředí.

Historie propolisu

Význam propolisu pro jeho účinky byl znám už ve Starověku. V Egyptě byl používán kněžími pro mumifikaci významných osobností. I v Řecku byl znám jeho význam pro zdravý životní styl. Aristotele postavil průhlednou boudu (úl), pro pozorovaní práce včel. Včely se však rozhodly chránit svá tajemství a stěnu vystavěly tmavě zbarvenou látkou (nejspíš propolisem). Tento jev je písemně zdokumentován. Během Napoleonova tažení v Evropě se propolis používal na ošetření ran.

Složení propolisu

Nedají se uvést přesné údaje složení propolisu, jelikož to se odvíjí od jeho původu, v němž můžou být značné rozdíly. Z některých oblastí se do propolisu mohou dostat nežádoucí látky jako např. dehet. Souhrnně se prokázalo 120 až 140 různých rostlinných látek, nemusí však být v propolisu obsaženy současně. Přesný vznik propolisu je však předmětem neustálých dohadů.

 

Orientačně se skládá z následujících látek:

  1. Pryskyřice 50–60 %
  2. Včelí vosk 30 %
  3. Tříslovina 12 – 40 %
  4. Makro a mikroprvky z popela 18 – 20 %
  5. Balzámy a éterické oleje 10 %
  6. Mechanické příměsi a pyl 5%

Vedle těchto základních složek obsahuje propolis:

  1. Skořicový alkohol, kyselinu skořicovou
  2. Vitamíny – B1 (thiamin), vitamin PP (kyselina nikotinová), provitam A
  3. Minerální látky – železo, hliník, vápník, křemík, mangan a jiné
  4. V propolisu se mohou vyskytnout také flavonoidy, které posilují imunitu. Proto je propolis tak účinný v boji s bakteriemi, plísněmi a viry.
  5. Obsahuje kyselinu ferulovou, která má antibakteriální účinky

Podle nejnovějších výzkumů a nejnovějších výrobků je možné, že odstraněním esterů kyseliny kávové z propolisu, by se odstranili látky, které mají vliv na jeho alergické účinky.

Při teplotách pod 15 °C je tvrdý a křehký, ale přes 30 °C je měkký, pryskyřicové konzistence. Bod tání je různý a závisí na rostlinném původu propolisu, bývá však v rozmezí 70 °C až 100 °C, vždy je ale vyšší než bod tání vosku.

Propolis nejde ve vodě téměř rozpustit. Dá se ale dobře rozpustit v tuku rozpouštějících rozpouštědlech (aceton nebo chloroform – pro člověka špatně snesitelný). Pokud byste rádi vyráběli propolisový roztok k lidské spotřebě v podobě tinktury, doporučujeme použít etylalkohol v 70 % koncentraci.

Využití propolisu

Díky svému širokému využití a mnoha léčivým vlastnostem, můžeme propolis nazvat všelékem.  Má desinfekční a antibakteriální účinky, ničí nebo brzdí viry, kvasinky a plísně. Dokáže mírně tlumit bolest, má hojivé a regenerační účinky. Je vhodný jak pro léčení, tak i pro předcházení nemocí. Má posilovací a povzbuzující účinky pro imunitní systém. Je možné kombinovat ho s medicinskými antibiotiky, zvyšuje jejich účinnost a dokáže zmírnit některé nežádoucí vedlejší účinky. Dosud nebylo zjištěno, že by vůči propolisu byl některý bakteriální kmen resistentní. Je-li propolis užíván v běžném dávkování, může se užívat i dlouhodobě, je prakticky netoxický a biologicky neškodný.

Propolis se používá:

  1. V podobě tinktur, mastí, výluhů, extraktů nebo zásypů, ale také v podobě čípků (hemeroidy) nebo tablet (prevence chřipky, paradentóza – často obohacené o vitamín C)
  2. Ve včelařství
  3. V kosmetickém průmyslu – výroba krémů, pleťových vod, vlasové kosmetiky, mýdla, sprejů
  4. V terapeutickém průmyslu – v lidské i veterinární medicíně
  5. Při výrobě hudebních nástrojů a restaurátorství – lakování
  6. V potravinářském průmyslu – V Japonsku se využívá ke konzervaci potravin např. pro hluboce zmražené ryby
  7. K výrobě amuletů
  8. Ve veterinární medicíně

Nemoci léčitelné propolisem:

(doporučujeme užití propolisu konzultovat s lékařem či lékárníkem)

  1. Bolesti hlavy, migrény, bolest uší
  2. Nachlazení, chřipka, hnisavá angína, zápal plic
  3. Zánět horních cesty dýchacích a průdušek, onemocnění mandlí
  4. Průjmová onemocnění, infekce močových cest, plynatost střev
  5. Poruchy krevního oběhu (snížení krevního tlaku)
  6. Skleróza
  7. Ruší účinek některých toxických látek
  8. Kožní lékařství – hojení ran a kůže, bradavice, ekzémy, chronické ekzémy, vyrážky, plísně
  9. Pedikúra – ošetření hyperkeratózy, suchá pokožka, popraskané paty, kuří oka, mozoly, otlaky
  10. Bolest a zánět kloubů
  11. Lokální anestezie
  12. Zabránění proleženin
  13. Při ozařování tlumí nežádoucí účinky
  14. Urychlení epitelizace kůže po popáleninách
  15. Hojení operačních ran ve všeobecné, abdominální a gynekologické chirurgii
  16. Stomatologie – při bolestech zubů, paradentóza, léčba vředů, mykózy, zánět dutiny ústní
  17. Gynekologie – regulace menstruace a tlumení bolesti, záněty, obtíže v přechodu
  18. Urologie – zánět močové trubice, zánět ledvin, léčba prostaty

Propolis se dá takové využít v neurologii, parazitologii, onkologii, endokrinologii, gerontologii a fyziatrii.

Propolis a jeho budoucnost

Díky dobré snášenlivosti u většiny lidí, mnoha možnostem využití a spoustou léčivých účinků je propolis velice účinnou a užitečnou přírodní látkou. Navzdory tomu však bohužel nebude propolis v nejbližší době brán jako léčivo budoucnosti. Léčebné prostředky totiž musí odpovídat přísným standardům, což u propolisu není reálné, z hlediska proměnlivosti jeho složení.  Z toho důvodu je řazen spíše do kategorie domácího nebo přírodního léčiva.

Propolisová mast

Tato mast napomáhá hojení menších ran a dokáže zmírňovat bolest. Hlavní využití nachází především v domácnostech. Lze ji připravit i doma.

Mast s propolisem – recept

Pro výrobu masti budete potřebovat pouze lékařskou vazelínu, která je běžně k dostání v lékárně, či sádlo a surový propolis. Bude pro Vás ale snazší seženete-li si místo propolisu, jeho tinkturu. Propolis je v ní již rozpuštěn, a tak pro vás výroba bude snadnější. Z hlediska trvanlivosti však raději doporučujeme vazelínu nežli sádlo.

Vazelínu nebo sádlo rozehřejeme na 50 °C ve vodní lázni a do ní vmícháme asi pětinu propolisové tinktury, takže na 1 díl vazelíny využijete 1/5 tinktury (100 g vazelíny, 20 g tinktury). Směs necháte chvíli zahřátou, kvůli odpaření z tinktury. Pak ji nechce vychladnout. Skladovat doporučujeme na chladném a suchém místě mimo sluneční záření.

Upozornění!

Předtím než začnete včelí produkty používat, doporučujeme se otestovat, zda nejste alergičtí – stačí když si potřete předloktí a sledovat, zda se objeví alergická reakce.

Propolisový sprej, kapky a tinktura

Propolis hojí menší ranky a zmírňuje bolest. Většinou se využívá hlavně v domácnostech. Tinktura lze vyrobit i doma.

Výroba domácí tinktury

Prvně si připravíme propolis, který necháme zmrazit a ten pak zkřehlý snadno roztlučeme na co nejmenší částečky a dáme do minimálně 60 % lihu. Tinkturu uzavřeme do skleněných lahviček a uložíme do temna a co nejčastěji protřepáváme. Louhování může trvat i několik týdnů. Nakonec výsledný roztok scedíme přes velmi jemné plátno nebo papírový filtr a skladujeme v temnu a chladu.