Včelaření se zabývá chovem včely medonosné, čímž získáváme včelí produkty, mezi které patří např. včelí med, propolis, mateří kašička, pyl a včelí jed. Hlavní uplatnění včelích produktů nacházíme především ve zdravotnictví, ale důležité jsou také pro potravinářství a jako doplněk do mnoha kosmetických a zkrášlujících preparátů.

Význam včelařství

Včelařství může být jak zajímavým koníčkem, tak i výdělečnou činností. Pro spoustu společností je včelařství hlavním zdrojem příjmu, a to nejen díky výnosnosti svých produktů. Nejvýznamnější funkci, jakou včely mají je, že jsou tzv. opylovači. Jelikož spolu s matkou přezimuje v úlu až 20 000 dělnic, mohou opylovat květy už z časného jara. Jednou z výjimečných vlastností, kterou jsou včely význačné mezi ostatními opylovači, je jejich oddanost květu. Opylují totiž ten druh rostliny, u kterého začaly.

Historie včelařství

Počátky velice bohaté historie včelařství datujeme až do doby 12 tisíc let př. n. l. Na našem území se však začalo šířit až v 9. století. Jelikož se místo úlů užívali dutiny stromů, museli včelaři kromě klasických včelařských pomůcek vlastnit i dláto, sekeru apod. Toto řemeslo bylo ve své době velmi uznávané a přinášelo spoustu výsad. Postupem času byly dutiny stromů nahrazeny za úly, vyráběné z kmenů stromů. Pro včelaře bylo velkou výhodou, že díky přenosnosti úlů, nemuseli za včelstvy dlouze cestovat. Další pokrok ve včelaření nastal během 18. století, kdy započala výroba úlů s odnímatelným víkem, kam bylo možné umístit rámky s mezistěnou. Modernizace včelařských postupů se včelaři dočkali na konci 19. století, kdy také začali vyvíjet nové včelařské pomůcky.