Hadi

Velmi zajímavými chovanci v teráriích jsou hadi. Přestože ve většině případů není jejich chov příliš složitý, nelze jej chovatelům-začátečníkům doporučit. Problémů v chovu je zde hned několik. Prvním z nich je odpor části obyvatelstva vůči všem příslušníkům této skupiny plazů, vyplývající z neznalosti jejich biologie. Had je v jejich představách spojen s něčím nebezpečným, nesympatickým, slizkým až odporným, a to jak v přímém, tak v přeneseném smyslu slova. Hadi jsou přitom plaší a nikdy neútočí na objekt velikostí přesahující rozměry zvířete, které jsou schopni ulovit a pozřít. Jenom málokterý had je tak velký, že by dokázat uchvátit a pozřít člověka.
 

Nejčastěji chované druhy hadů

Mezi nejčastěji chované druhy hadů patří zástupci čeledě hroznýšovitých. Žijí v tropech a subtropech celého světa v různých biotypech. Živí se lovem obratlovců, úměrných jejich velikosti. Některé druhy hroznýšovitých hadů dosahují i více než pět metrů délky.

Velmi často se v domácnostech také můžeme setkat s užovkami. Jsou to například užovka pardálí nebo užovka červená.
 

Jakým způsobem a kde hady chovat?

Chovných zařízení pro chov hadů je několik typů. Při jejich pořizování musíme vycházet z toho, jakým způsobem právě ten druh, který chceme chovat, žije v přírodě. Podle tohoto kritéria se dají hadi rozdělit do tří skupin.

- Takovým prvním typem hadů jsou ti, kteří žijí ve volné přírodě na stromech. Do této skupiny patří hroznýšovití hadi (hroznýši, krajty a anakondy). Terária pro tyto druhy stavíme vyšší a zařizujeme je větvemi nebo částí kmene stromu. Žárovka, kterou budeme chovné zařízení vytápět a osvětlovat, musí být instalována pod stropem terária.

- Druhou skupinu tvoří hadi žijící převážně na povrchu nebo pod povrchem. Do této skupiny patří hadi zmijovití a také některé užovky. Terária pro ně mohou být nižší s co největší plochou dna. Větve a kmeny stromů v nich mají význam spíše dekorační a ohřívací těleso musí být umístěno nad dnem a upraveno tak, aby se hadi o něj nemohli popálit. V obou výše uvedených případech musíme hadům poskytnout vodu na pití a koupání. Do terária se proto vloží kameninové misky s vodou, dost velké k tomu, aby se v nich hadi podle potřeby mohli vykoupat.

- Třetí skupinou jsou hadi žijící vodním nebo obojživelným způsobem života. Do této skupiny patří například vodnářky a zvláštní skupiny vodních hadů. Chovné zařízení pro ně stavíme jako akvaterárium, kde je minimálně polovina plochy dna tvořena nádrží s vyhřívanou vodou. Nad souší je pak umístěn druhý tepelný zdroj, protože většina těchto plazů se také ráda vyhřívá.

Dno terária pro výše uvedené skupiny hadů můžeme zařídit jako v přírodě, což je jim nejpřirozenější. Na dno dáme vrstvu zeminy nebo písku, na ni položíme mechy a vhodným způsobem naaranžujeme i rostliny v květináčích. Rostliny musí být tak silné, aby vydržely váhu hadů. Úkryty, kde se mohou hadi zdržovat například při trávení, se dají zhotovit z kamenů, kusů dřev a listí.
 

Jak hady krmit?

Hady není třeba krmit každý den. Většina z nich i v přírodě  přijímá  potravu pouze občas, což souvisí jak s úspěšností lovu, tak s relativně pomalým metabolismem těchto živočichů. Čím menší je had, tím menší musí být jeho sousto.

Pro chov hadů je velmi důležité, abychom jim mohli v každém období roku nabídnout dostatek vhodné potravy. Nejvhodnějšími druhy pro chovatele-amatéry jsou hadi, kteří bez problémů přijímají malé savce (myši, potkany a králíky), ptáky (kuřata, brojlery) nebo ryby. Hady musíme krmit živou potravou, kterou nejedovaté druhy obvykle usmrtí udušením. Pouze po delší době v zajetí si někteří jedinci zvyknou přijímat potravu již usmrcenou.

Menší druhy hadů krmíme asi 2x týdně, větší druhy klidně jen jednou týdně. Pokud je had dobře živený, může někdy odmítat potravu i několik měsíců bez jakékoliv újmy na zdraví.