Fretka a její strava

Fretky jsou zvířata na výživu poměrně náročná. Jsou to masožravci s úzkým poměrem délky střeva a délky těla, potrava proto prochází zažívacím traktem velmi rychle. Prvním orgánem, který vstřebávaným látkám stojí v cestě, jsou játra. Veškeré škodliviny drasticky játra atakují. Játra neslouží pouze jako bariéra nejrůznějších jedů a rozpadlých produktů závadného krmiva, ale především umožňují přeměňování základních vstřebaných živin (bílkovin, tuků a cukrů), vitaminů a minerálních látek na látky tělu vlastní a pro organismus potřebné.

Cukry jsou součástí všech živých organismů, u živočichů je jejich obsah výrazně nižší než obsah tuků a bílkovin. Cukry jsou živinou nezbytně nutnou, slouží nejen jako zdroj okamžité energie, podporují mléčnost samic a svým účinkem zabraňují vzniku celé řady poruch dietního rázu. Při nadbytečném přísunu cukrů nastává chorobné ztučnění zvířat (obezita), u zvířat se postupně snižuje chuť, klesá příjem potravy a snižuje se celá látková výměna. Oproti tomu při nedostatečném přívodu cukrů dochází k vyčerpání glykogenových rezerv, organismus je nucen vytvářet krevní glukózu z necukerných zdrojů, což vede nejprve k vyčerpání zásob tuků, později dochází k jeho přeměnám z tělních bílkovin.

Tuky jsou estery vyšších mastných kyselin glycerolu. Představují druhou základní složku potravy, protože jsou jednak významným nositelem energie ve velmi koncentrované formě a zároveň jsou zásobárnou rezervních látek. Nadměrný přívod tuků v krmivech, současně s přívodem odpovídajícího množství glycidů, vede k nadměrnému ukládání tuku a později až k obezitě.

Bílkoviny jsou pro organismus masožravých zvířat zcela nepostradatelnou složkou potravy. Na rozdíl od tuků a glycidů nemají proteiny význam jako energetická složka krmné dávky, ale mají zásadní význam jako stavební kameny organismu. Při nedostatečném přísunu bílkovin nebo špatné skladbě v krmivech obsažených aminokyselin dochází k velmi závažným poruchám organismu, které zasahují celou škálu životních jevů.
 

Co by ještě krmivo pro fretky mělo obsahovat?

Vápník a fosfor jsou dva prvky, které se v přírodě vzájemně provázejí. Nejdůležitější je ale správný poměr mezi nimi. Navíc zde musí působit vitamin D, který umožňuje jejich vstřebávání. Sodík a chlór mají významnou úlohu v metabolických procesech organismu. Vápník je nejvíce zastoupený prvek, tvoří především kostru, kde najdeme 99 % jeho celkového množství v těle, zbytek je v krvi. Fosfor je obsažen ve všech rostlinných i živočišných tkáních, především pak v kostech. Při snížené hladině těchto látek dochází k problémům s pohybovým ústrojím a hlavně u rostoucího organismu se tyto problémy projeví vznikem rachitidy, kdy dochází k deformitám kloubů a kostí. Sodík a chlór mají významnou úlohu v metabolických procesech organismu. Většinou se vyskytují vzájemně ve vazbě chloridu sodného.

Nedostatek i nadbytek soli vede k závažným poruchám, které mohou končit uhynutím zvířete. K nedostatku soli může docházet především při kojení, kdy je třeba preventivně sůl přidávat do krmné dávky. Draslík se uplatňuje při podobných procesech jako sodík, zároveň se s nimi podílí na udržování acidobazické rovnováhy krve, společně se sodíkem na neurosvalové dráždivosti.

Síra je do organismu dodávána pouze ve vazbě na bílkoviny obsahující aminokyseliny s obsahem síry. Její nedostatek ovlivňuje růst srsti.

Jód má hlavní význam při tvorbě hormonů štítné žlázy. Do organismu je dodáván mořskými rybami a solí s přídavkem jódu. Hořčík má podíl na tvorbě kostí a uplatňuje se i v četných enzymatických procesech. Spolu se sodíkem se uplatňuje na neurosvalové činnosti.

Železo má zcela nezastupitelné místo pro krvetvorbu, přibližně 70 % je ho vázáno na hemoglobin. Nejbohatším zdrojem železa jsou vnitřnosti, svalovina a vejce.

Při sestavování krmné dávky je třeba si uvědomit, že ne všechna krmiva zařazená do jídelníčku mají stejnou biologickou hodnotu, stravitelnost a chuťovou přitažlivost. Proto musíme důkladně dbát na výběr a případné možné náhrady v krmné dávce. Ta má ve svém konečném výsledku v plné míře splňovat všechny potřeby organismu po stránce kvalitativní i kvantitativní.