Základní instinkty psa

Instinktivní inteligence je u každého psa individuální, každé plemeno má určité instinkty silnější než jiné. Některým plemenům instinkt velí chránit majetek pána, jiným pást ovce, hledat zvěř nebo stopovat. Právě přirozených pudů člověk využil při šlechtění, kdy si pro chov vybíral jedince se silným instinktem, který byl pro jeho potřebu žádoucí.

Ty základní psí instinkty můžeme rozdělit na instinkt smečky, instinkt lovecký a instinkt obranný.
 

Psí instinkt smečky

Tento pud vede psa k sounáležitosti s dalšími psy a samozřejmě také s lidmi. Můžete si všimnout, že jedinci, kteří mají silný smečkový pud, často štěkají nebo vyjí, když zůstanou sami. Velmi rádi si hrají, líbí se jim fyzický kontakt, drbání a česání srsti.

Instinkt smečky je u všech psů asi nejsilnější a nejzachovalejší. Díky tomuto pudu má pes silně vyvinuté společenské cítění.

Hierarchie smečky je pevně daná, každý jedinec má jasně určené své místo a úkol, a to v každé denní činnosti. Pes potřebuje atmosféru sounáležitosti, proto pokud psovi smečku nahrazujeme my, měli bychom mu dát jasně najevo, jaké místo v rodině má. Psi se silným smečkovým pudem nesnáší dobře samotu, často v odloučení štěkají nebo vyjí.
 

Obranný instinkt psů

Psí chování, obranný instinkt psaObranný instinkt je instinkt sebezáchovy. Stejně jako u nás lidí má dvě podoby – boj anebo útěk. Tento pud má silně zachována většina dnešních psů nehledě na plemeno. Projevem je útěková vzdálenost, tedy odstup od nebezpečí, které pes pociťuje. Tuto vzdálenost se pak snaží za každou cenu zachovat.

Pokud je v takové situaci pes zahnán do kouta, projeví se aktivní nebo pasivní obranná reakce. Při aktivní obranné reakci se pes všemožné snaží nebezpečí vyhnout. Ucukává, uskakuje, pokouší se utéct. Pasivní obranná reakce je projevem slabého a nezralého jedince. V takovém případě se pes schovává za svého pána, uhýbá pohledem, stáhne ocas pod břicho, případně se přitiskne k zemi nebo ztuhne na místě. Může dojít i k pomočení.
 

Lovecký instinkt psů

Touha po kořisti se neprojevuje jen u loveckých psů, ale i u obyčejných voříšků. Psi pod loveckým pudem pronásledují vše, co se hýbe, jdou po stopě nebo se vrhají na hračky a míčky.

Lovecký instinkt byl domestikací zasažen asi nejvíce. Pes je od štěněte ve svém loveckém chování omezován, nesmí honit zvěř nebo si všímat ostatních domácích zvířat. U některých plemen je lovecký pud silně utlumen, u jiných, kde je to žádoucí, je formován podle potřeb člověka. Náznaku loveckého instinktu si můžete všimnout při aportu nebo při třepání hračkou (to imituje třepání kořistí pro její usmrcení), využívá se ho i při nácviku obrany.